15. července 2020 Průvodce doprovázejícího

PRŮVODCE DOPROVÁZEJÍCÍHO 7: Poslední dny života

V souvislosti s postupným ochabováním tělesných funkcí dochází v posledních dnech života ke zřejmým změnám v prožívání a chování. Na co je třeba se připravit?

Předchozí části:

Jak se vyrovnat s nastalou situací

Pečujte i o sebesama

Jak hovořit s nemocným a o nemocném

Komunikace s dětmi

Duchovní potřeby

Úprava domácího prostředí

Odpoutávání

Umírající člověk se může cítit odloučený od světa. Dostane-li se do této etapy i váš drahý, nikdo jiný nedokáže pochopit, co všechno prožívá. Jako pečující osoba můžete cítit, že se vzdává. Snažte se tomu porozumět a mějte na paměti, že jde o přirozený průběh pokročilé nemoci. Pacient je v situaci, kdy se odevzdává přirozenému procesu umírání.

• Člověku se mohou vybavovat šťastné i smutné události v životě, dobré i napjaté vztahy, ztráty a nejrůznější myšlenky. Člověk se může silněji zaobírat vírou a otázkami souvisejícími s posmrtným životem.
• Člověk si může začít vybavovat či „vidět“ lidi, kteří již zemřeli.
• Umírající může mít myšlenky, jež mu pomáhají připravit se a vyrovnat se s přicházejícím okamžikem smrti. Možná se bude chtít s nimi svěřit vám nebo ostatním, ale může si je chtít nechat pro sebe.
• S odpoutáváním přichází snižování potřeby komunikovat s ostatními.
• Jemným dotekem a mlčením je možné sdělit více než slovy, jež ztrácejí na důležitosti.
• To neznamená, že člověku vaše slova nepřinesou žádný užitek. Při hovoru s umírajícím je třeba slovy prokazovat respekt a starost, jelikož i když vám neodpovídá, stále vás může slyšet.

Úbytek vědomí

• Pokročilá nemoc může člověku bránit jasným myšlenkám a schopnosti reagovat na okolí. Poslední dny nemoci jdou psychické změny často ruku v ruce s tělesnými.
• Člověk se může stát neklidným, úzkostlivým a bezdůvodně podrážděným.
• Nemusí rozumět ani jednoduchým pokynům.
• Jasné myšlení a schopnost sdělovat myšlenky mohou být utlumené.
• Umírající nemusí rozeznávat známé lidi nebo předměty, snadno zapomíná i na běžné věci.
• Mohou se objevit obtěžující halucinace.
• Člověk může být stále malátný a usínat i během hovoru.
• Někdy může umírající hovořit k již zemřelým nebo volat jejich jména.

Jak v můžete pomoci

V této době vám ve snaze ulevit člověku, který se odpoutává nebo je neklidný,  mohou pomoci tyto rady:

• Seďte klidně a uklidňujte svou přítomností. Jemnými dotyku můžete připomínat, že tam jste nebo že chcete něco sdělit.
• Přibližte se a mluvte potichu. Buďte si vědomi toho, že vás druhý může slyšet, i když viditelně nereaguje.
• Zabraňte zbytečnému rozrušení tím, že ztlumíte zdroje hluku, jako jsou televize nebo rádio, na minimum.
• I hosty požádejte, aby hovořili tiše.
• Klidně pacientovi připomínejte, jaký je den či denní doba, kdo jste a kde jste.
• Pokud umírající realitu vnímá jinak, nesnažte mu to vymlouvat. Pokojně mu naslouchejte a snažte se předejít zbytečnému znepokojení.
• Naslouchejte tiše, pokud druhý potřebuje vyjádřit své myšlenky, obavy a pocity.
• Pro uklidnění můžete pustit příjemnou hudbu.
• Je-li umírající při vědomí, polyká a dobře to snáší, stále mu nabízejte tekutiny a velmi malé porce oblíbeného jídla, které musí být měkké a snadno se požívá.
• V žádném případě do jídla nenuťte. Bez projevů nelibosti dejte stranou pokrm, který váš blízký odmítá.

Pokud se tomu pacient nebrání, jemně mu svlažujte ústa, abyste mu tak na konci života poskytli úlevu. Často je to potřeba více než jídlo a pití.

Pokračování: Příznaky blížící se smrti

Z knihy A Caregiver´s Guide, Ottawa: Military and Hospitaller Order of St. Lazarus a Canadian Hospice Palliative Care Assotiation, 2014. s. 114-115. Přeloženo (s drobnými úpravami) a publikováno s laskavým svolením původního vydavatele. Překlad a náhledové foto -mm-.