PRŮVODCE DOPROVÁZEJÍCÍHO 10: Období truchlení
18. března 2021 Průvodce doprovázejícího

PRŮVODCE DOPROVÁZEJÍCÍHO 10: Období truchlení

Truchlení je aktivní proces vyrovnávání se s novou situací, kdy se pozůstalý musí naučit žít bez milovaného člověka. Zasahuje rovinu tělesnou, duševní, emocionální, duchovní i sociální. Ačkoliv existují prožitky zármutku, které mají obecný charakter (např. počáteční šok, smutek a hněv), každý truchlí svým vlastním způsobem a individuální je i doba, jak dlouho bude toto období trvat.

Předchozí části:

Jak se vyrovnat s nastalou situací
Pečujte i o sebe sama
Jak hovořit s nemocným a o nemocném
Komunikace s dětmi
Duchovní potřeby
Úprava domácího prostředí
Poslední dny života
Příznaky blížící se smrti
Když přijde smrt

Truchlení je aktivní proces vyrovnávání se s novou situací, kdy se pozůstalý musí naučit žít bez milovaného člověka. Zasahuje rovinu tělesnou, duševní, emocionální, duchovní i sociální. Ačkoliv existují prožitky zármutku, které mají obecný charakter (např. počáteční šok, smutek a hněv), každý truchlí svým vlastním způsobem a individuální je i doba, jak dlouho bude toto období trvat.

Zármutek může mít komplexní podobu a ta závisí na mnoha faktorech včetně toho, zda a jaké ztráty již člověk v životě zažil, jaký vztah měl k zesnulému, jak a kdy došlo k samotnému úmrtí, jaká je jeho osobnost a jak se obvykle vyrovnává s náročnými situacemi, jako oporu má ve spiritualitě a náboženské víře, či zda prožívá ještě jiné ztráty a těžkosti.

Zármutek může být obtížný, stresující a únavný. Je třeba vědět, že to není nemoc.

  • Šok a otupělost se často dostaví ihned po úmrtí, přestože je očekávané.
  • Pocity viny a úvahy typu „co kdyby“ či „co kdybych jen…“ jsou běžné.
  • Po často velmi dlouhé době postupující nemoci vašeho blízkého je zcela běžné pociťovat úlevu z toho, že už jej nic netrápí.
  • Zlost je běžnou a normální reakcí na smrt. Často může být směřována k zesnulému, někdy je namířena na jiné lidi a věci, které se smrtí nemají nic společného. Může mít podobu od mírného nazlobení až po vztek. Pokud pociťujete zlost, přijměte to jako přirozenou součást období truchlení a pokuste se ji vyjádřit zdravým způsobem. ­
  • Po úmrtí milované osoby budete nejspíše pociťovat hluboký smutek a osamělost.
  • Můžete se pokoušet na úmrtí nemyslet a něčím se rozptylovat, abyste se před bolestí a zármutkem chránili.
  • Každý truchlí svým vlastním způsobem. Neexistuje žádný jednoduchý návod, jak na to.
  • Bolest ze ztráty nikdy zcela nepomine, ale postupem času se zmírní.

Tělesné projevy

Můžete zakoušet tak širokou škálu tělesných symptomů, že se začnete obávat nějaké nemoci. Jedná se o fyzické reakce na zármutek. Může jít o:

  • svírání na hrudi, bušení srdce či dušnost,
  • průjem, zácpa nebo zvracení,
  • ronění slz nebo vzdychání,
  • nedostatek energie nebo slabost,
  • závratě, třes nebo mdloby,
  • neklid,
  • nechutenství, přejídání,
  • nespavost či přílišná spavost,
  • zvýšená konzumace alkoholu, léků či jiných návykových látek,
  • útlum libida,
  • symptomy podobné těm, které měl zesnulý.

Vliv na psychiku

V době truchlení váš psychický stav může navodit do té doby neznáme pocity. Na kognitivní úrovni může jít o:

  • poruchy koncentrace,
  • zmatení, popírání reality („To nemůže být pravda!“),
  • neustálé vzpomínky na zesnulého,
  • denní snění,
  • noční můry či sny o ztrátě.

Zakoušení zármutku může způsobovat náhlé změny emocí. I to je zcela normální a časem se to spraví. Škála zakoušených emocí může zahrnovat:

  • šok, otupělost nebo pocit prázdnoty,
  • uzavřenost do sebe nebo explozivní nálady,
  • zlost nebo vztek,
  • frustrace,
  • pocity viny nebo lítost,
  • melancholie či bolestná nostalgie,
  • smutek, deprese nebo zoufalství,
  • pocity osamění a izolace.

 

Vliv na duchovní život

Bez ohledu na to, jakou máte víru, můžete po nějakou dobu zakoušet hlubokou duchovní krizi. Patří k ní:

  • obviňování života, sebe sama nebo zesnulého,
  • nedostatek pocitu smysluplnosti života,
  • touha zemřít, a být tak opět s milovaným zesnulým,
  • neustálé hledání odpovědi na otázku „Proč?“,
  • pocit, že vám víra nepomáhá nebo že vám vyschnul zdroj čerpání duchovní síly.

 

Vliv na vztahy s druhými

Když truchlíte, můžete se cítit osamocení v chápání smyslu ztráty, která vás potkala. Můžete si přát podporu od vašich blízkých a zároveň jim bránit, aby se k vám přiblížili, jelikož nikdo nedokáže správně vyhodnotit, čím si procházíte. Vaše pocity mohou zahrnovat:

  • nerealistická očekávání ostatních,
  • nedostatek zájmu o to, co dělají druzí,
  • stranění se lidem,
  • závislost na druhých,
  • strach z osamění,
  • pocit, že jste přišli o stará přátelství,
  • rychlé navazování nových vztahů.

Truchlení dětí

Děti také truchlí, ale může se to lišit od způsobu dospělých. Spíše budou svůj zármutek více projevovat svým chováním, hrou a jinými neverbálními způsoby (může jít např. o hudbu či jiné umění), než aby o něm hovořili. Jejich chápání, způsob reagování a to, co jim pomáhá, se bude velmi lišit vzhledem k jejich věku, osobnosti, rodinnému zázemí a úrovni vyspělosti.

  • Děti pociťují smutek a ztrátu ve své rodině. Mohou více zakoušet strach, obavy a separační úzkost.
  • Děti mohou cítit strach a vinu za to, co se přihodilo. Je důležité ujistit je, že k úmrtí nedošlo jejich vinou.
  • Děti do pěti let plně nedokáží pochopit, že smrt je nezvratná, protože ještě nemají zcela vyvinuté vnímání času.
  • Děti školního věku mohou mít obavy z vlastního onemocnění a smrti. Pokud přišli o jednoho z rodičů, mohou se bát, že druhý zemře rovněž.
  • Dospívající chápou více než mladší děti, ale mohou se více zdráhat o smrti a vlastních pocitech hovořit. Je běžné, že hledají oporu více u svých vrstevníků, než u dospělých.

Podoba truchlení u rodičů ovlivní to, jak budou truchlit jejich děti. Pokud se někdo nutí do úsměvu, i když je ve skutečnosti smutný, je to pro děti matoucí. Dospělí, kteří si více připouštějí své pocity, mohou lépe pomoci dětem přijmout a pochopit jejich zármutek. Existují i knihy, které mohou dětem pomoci lépe zvládnout období smutku.

  • Zapojte děti do dění.
  • Říkejte pravdu a buďte přitom dětem co největší oporou.
  • Snažte se naslouchat smyslu, který je za tím, co děti o svých pocitech říkají.
  • S dětmi je třeba jednat čestně a odpovídat jim tak, aby děti rozuměly, co jim říkáte.
  • Ujistěte děti, že nemoc nevede vždy ke smrti.
  • Děti potřebují cítit, že jsou v době vašeho smutku milovány stejně jako před tím.
  • Řekněte dětem, že jejich myšlenky a pocity jsou v pořádku a že se nemusí stydět za pláč.
  • Ujistěte je, že lidé kolem nich chápou jejich zármutek.
  • Povzbuďte je ve vyjadřování svých pocitů slovy, malováním, básněmi, loutkami, zpěvem apod.
  • Snažte se dětem pomoci udržovat si co nejvíce jejich pravidelný režim.

Pečujte o sebe i v době truchlení

Není lehké předjímat, jak budete reagovat, až smrt přijde. Je třeba stále pamatovat, že každý reaguje způsobem, který odpovídá jeho povaze.

  • Přijměte svou potřebu zármutku a prožít si svou ztrátu. Není ostudou plakat či jiným způsobem vyjádřit smutek.
  • Hovořte o svých pocitech, pokud Vám to přináší úlevu. Vyhledejte někoho, s nímž se vám dobře hovoří a umí dobře naslouchat.
  • Netrapte se, že nestíháte plnit své běžné povinnosti stejně rychle jako dříve. Nevyčítejte si, když jednáte zmateně a roztržitě.
  • Dbejte o své tělo. Dobře se stravujte, cvičte a dopřávejte si odpočinek. Nedostatečná výživa vám může přivodit zdravotní komplikace.
  • Udělejte pro sebe každý den něco pěkného.
  • Čas truchlení můžete využít jako příležitost k přemýšlení a smyslu života a smrti.
  • Nestraňte se lidem. Setkávejte se s přáteli, hovořte s nimi o zesnulém a o tom, co pro vás jeho odchod znamená.
  • Zvýšená opatrnost je třeba při řízení vozidla. Oslabení koncentrace a mžitky před očima mohou mít tragické důsledky.
  • Zpomalte a odložte některé povinnosti na později. Je třeba počítat s úbytkem energie.
  • Omezte konzumaci alkoholu a příjem léků. Mohou utlumit vaši schopnost zdravého úsudku a truchlení pouze odsunou na pozdější dobu.
  • Mějte na paměti, že bušení srdce, trávicí potíže, bolest na hrudi či dušnost jsou všechno zcela normální reakce na zármutek. Přesto je důležité konzultovat to s praktickým lékařem.
  • Udělejte si čas na to, co vás baví a snažte se každý den prožívat co nejlépe.
  • Zkuste se každý den zaměřit na několik pozitivních věcí.
  • Vyhraďte si čas pouze pro sebe, pokud to potřebujete.
  • Je-li součástí každodenního života modlitba, neustávejte. Nevyčítejte si, pokud máte potíže s ní začít. Požádejte druhé, aby na vás pamatovali ve svých modlitbách.
  • Vyhledejte si zdroje obsahující rady, které by vám a vašim blízkým mohly být v době smutku užitečné.
  • Zjistěte si, zda ve vašem okolí fungují nějaké podpůrné skupiny, poradny a služby, pokud cítíte, že by vám to mohlo pomoci.
  • Období, jakými jsou Vánoce, Velikonoce, Den matek či různá soukromá výročí mohou zármutek prohloubit. Udělejte si čas na připomínku vám drahého zesnulého tím, že rodině a přátelům sdělíte, co potřebujete a jak by vám mohli dnes pomoci, abyste tyto svátky a významné dny důstojně oslavili. Můžete přitom vykonat něco právě jako vzpomínku na zesnulého, např. zapálením svíčky, zasazením květiny nebo darem na charitu v jeho jménu.
  • Snažte se s lidmi okolo vás jednat mírně, laskavě a trpělivě.
  • Pamatujte, že od nynějška už budou dny jiné a že se vy a vaše rodina právě učíte, jak se s novou situací vyrovnat.

Jak dlouho může zármutek trvat

Je těžké říci, jak dlouho bude někdo zakoušet intenzivní zármutek. Lidé se často domnívají, že byste se člověk měl k normálnímu životu vrátit během pár měsíců. Ale není to pravda.

  • Mnoho lidí má zkušenost s tím, že zármutek ve vlnách přichází po delší dobu.
  • Po několika těžkých měsících se dostavuje úleva.
  • Může trvat delší čas, než si budete připadat vyrovnanější, než budete mít dostatek energie k tomu, abyste se věnovali se něčemu novému a znovuobjevit smysluplnost života.
  • Časem se vyrovnávání s novou situací stává snadnější a navrací se důvěra.
  • Může vám trvat hodně dlouho, než se odvážíte vracet k věcem či místům, z nichž jste se dříve těšili společně se zesnulým.
  • Když se snažíte začít v nové situaci opět normální život, může vám trvat delší dobu, než pocítíte schopnost žít naplno, když vámchybí ten, koho jste měli tak rádi.
  • I když si myslíte, že už je to za vámi, , zármutek se může vracet v určité významné dny v roce, na určitých místech, když uslyšíte nějakou píseň, uvidíte film či v jiných situacích, které vám drahého připomenou.
  • Je dobré vědět, že intenzita prožívání zármutku bude kolísat a časem se bude zmírňovat. Je to zcela normální součást probíhajícího ozdravného procesu.

Na co je třeba dát si pozor

Je důležité nalézt zdravé způsoby, jak se s novou situací vyrovnávat. Zamyslete se nad tím, co vám dříve v těžkých chvílích a při ztrátách pomohlo a zaměřte se na tyto způsoby i nyní. Pokud se vám zdá, že vám nyní nic z toho nepomáhá, pokuste se poctivě odpovědět na následující otázky:

  • Máte stále špatnou náladu a pociťujete zlost?
  • Máte pocit, že „nic nestíháte“, pociťujete neklid a nedokážete se soustředit na potřebnou práci?
  • Máte strach s někým se sblížit ze strachu z další ztráty?
  • Musíte pořád a opakovaně myslet na to samé?
  • Nedokážete se přestat obviňovat, že se před úmrtím neudělalo vše, co bylo potřeba nebo že něco bylo špatně?
  • Pociťujete neustále otupělost a osamocenost?
  • Trápí vás více myšlenky na svou vlastní smrt?
  • Ohrožujete vlastní zdraví např. zvýšenou konzumací alkoholu, velkých dávek léků nebo neopatrným řízením vozidla?
  • Máte často sebevražedné myšlenky?
  • Cítíte bezdůvodný strach?

Zármutek se může vyvinout v klinickou depresi, která vyžaduje odbornou pomoc lékaře či psychologa. Pokud jste na některou z otázek odpověděli kladně a trvá-li problém déle než rok, je třeba takovou pomoc vyhledat.

 

Na cestě do nové normality

Někteří lidé, kteří pečují o vážně nemocného, mohou zármutek zakusit ještě před jeho úmrtím - možná jste slyšeli pojmy „předběžný zármutek“ nebo „anticipované truchlení“, které právě toto vystihují. Samotná smrt může přinést pocit jistého završení, a může pak začít ozdravný proces. Jiní mohou zármutek zakoušet delší dobu. Jak se život postupně vrací do nového normálu, může uzdravování nabývat různých podob.

  • Může nastat velký pocit úlevy, že utrpení nemocného skončilo.
  • Pokud máte čas k rekapitulaci, můžete objevit spoustu příkladů odvahy a důstojnosti, které se v těžké době projevily.
  • Možná shledáte, že vztahy ve vaší rodině a s přáteli, kteří vás podporovali, jsou nyní pevnější.
  • Mohou se navracet pocity spokojenosti a štěstí.
  • Můžete pocítit odvahu začít nový život s novými zkušenostmi.
  • Můžete se rozhodnout žít život naplno a pokračovat tak, jak by to dělal váš blízký.

Vždy budete nosit památku na zesnulého ve svém srdci. Byl to někdo, kdo ve vašem životě hrál velmi důležitou roli. Útěchou vám může být, že tím, že jste byli tím, kdo jej doprovodil až k samotnému závěru života; od koho se mu dostalo, co v na konci života nejvíce potřeboval - posilu, soucit a péči, a to vše jako projev vaší lásky.

Z knihy A Caregiver´s Guide, Ottawa: Military and Hospitaller Order of St. Lazarus a Canadian Hospice Palliative Care Assotiation, 2014. s. 125-131. Přeloženo (s drobnými úpravami) a publikováno s laskavým svolením původního vydavatele. Překlad a doprovodné foto Miloš Mrázek.

 

 

Miloš Mrázek, Th.D

sociální poradenství, duchovní podpora
Tel.: 730 812 217 E-mail: 8fEkb3a6LTprRb~lWinBUe6aY.kmb